Srpen 2012

1. Setkání a nehoda

1. srpna 2012 v 20:07 | Michelle Breathe |  Ztracená láska
Vysoká blondýna spěchala po ulici a modlila se, aby přišla včas do práce. Ona zaspala a zrovna dnes měli práci schůzi, protože jejich firmu někdo koupil. Dnes se měli setkat s jejich novým šéfem. Blondýna se podívala na hodinky a zaklela. Už půl hodiny měla být v práci. To bude zase nadávání. Naštěstí už byla u vchodu. Otevřela dveře a vletěla do nich tak rychle, že se s někým srazila.
"Panebože! Moc se omlouvám. Není vám nic?" zeptala se blondýna a vstávala ze země. Na zemi před ní ležel muž.
"To je v pořádku, nic mi není," řekl muž," děkuju." poděkoval, když mu blondýna pomohla na nohy.
"Nemáte zač. Jsem Alex." řekla Alex a podala mu ruku. Připadal jí strašně povědomý.
"Já jsem Matt. Těší mě." řekl Matt, ale když přijal nabízenou ruku, zarazil se. Oboum v hlavě prolétla vzpomínka na velký, bílý dům a pískoviště.
"Neznáme se?" zeptala se Alex.
"Nejsem si jistý." odpověděl Matt zaraženě.
"Pumpkinová!" zařval někdo na konci chodby.
"Promiňte, šéfe. Já zaspala." omlouvala se Alex.
"Už zase? Pumpkinová, už minule jsem vám říkal, ať už se to neopakuje nebo dostanete padáka. Takže, promiňte, ale jsem nucen vás vyhodit." řekl naštvaně George Bay, Alexin šéf.
"Ale…" řekla nešťastně Alex.
"Žádné ale. Ještě jsem tu smlouvu nepodepsal, takže vás můžu vyhodit. Jděte si sbalit svoje věci." odsekl George a odešel.
"Tak a jsem bez práce. Promiňte, Matte, ale musím si jít sbalit své věci." řekla Alex a pomalým krokem se vydala do své, teď už bývalé kanceláře. Matt se za ní díval, dokud nezašla za roh. Pořád se nemohl zbavit dojmu, že ji odněkud zná. Nakonec zatřepal hlavou a odešel. Musel ještě něco dojednat s Georgem Bay. Byl to právě Matt, kdo kupoval tuto firmu.


Alex si smutně balila a nad každou věcí se zastavila a vzpomínala. S Georgem už ze začátku nevycházela, ale že by ji vyhodil zrovna v tuhle doby, kdy je těžké sehnat nějakou dobře placenou práci. A...
"Alex?" zaslechla za sebou něčí hlas. Otočila se a za ní stál Matt.
"Ano?" zeptala se Alex smutně.
"Přestaňte si balit." odpověděl Matt.
"A to proč?" nechápala Alex.
"Víte, to já kupuju tuto firmu. George už podepsal smlouvu a já můžu vyhodit nebo přijmout kohokoliv," odmlčel se a usmál se," a chtěl bych vás přijmout zpět."
"Panebože. Moc vám děkuju. Já… nevím, co říct.Mám chuť vás obejmout!" kulila oči Alex.
Matt se zasmál a rozevřel náruč." Tak do toho."
Alex nadzvedla jedno obočí." Děláte si ze mě prdel, že jo?" ujelo jí a pak se chytla za pusu, protože si uvědomila, co řekla. Vždyť je to její šéf!
Ale Matt se nenaštval, dostal záchvat smíchu." Ano. Dělám si z vás prdel."
To se Alex už smála taky.
"Nemohli bychom si tykat?" zeptala se, když už se dosmáli.
"Jasně." usmál se Matt.
"Jak se vlastně jmenuješ příjmením?" zeptala se Alex.
"Sanders." odpověděl prostě Matt.
"Matt Sanders. Hmm… Nebyla tvoje máma Julie Sandersová?" zeptala se Alex a trochu se bála odpovědi.
"Ano, jak to víš?" ptal se překvapeně Matt.
"Pískoviště." zamumlala Alex neslyšně, ale Matt ji přesto slyšel.
"Alex!" vykřikl nevěřícně Matt.
"Matte!" vykřikla Alex a vletěla mu do náruče.
"Jak už je to vlastně dlouho?" zeptal se Matt a hladil Alex po vlasech
"Mě to přijde jako věčnost." zašeptala Alex.
"Mě taky." řekl Matt.
"Od té doby, co jste se odstěhovali, jste se vůbec neozvali. Strašně jste mi chyběli." řekla Alex.
"Vy mě taky." řekl Matt
"Tak jsem ti do té náruče přece jenom vletěla." řekla Alex a zasmála se. Matt se k ní přidal.
Alex se podívala na hodinky." Promiň, už budu muset jít."
"A kam jdeš?" zeptal se Matt.
"Do čistírny pro svatební šaty." řekla Alex a usmála se, když Matt vykulil oči.
"Ty se vdáváš?" zeptal se Matt.
"Jo. Za měsíc." odpověděla Alex.
"Aha." řekl Matt a sklopil hlavu. Alex si ho ze zamračeným obličejem prohlížela.
"Tak já jdu. A děkuju." řekla už ve dveřích a usmála se.
"Ahoj." zamumlal Matt.
Ale si vykračovala po chodníku se svatebníma šatama v ruce a potichu si prozpěvovala. Byla šťastná. Za měsíc se vdává a našla svého, dávno ztraceného přítele. Co víc si mohla přát? Když přecházela silnice, nevšimla si auta, co se řítilo přímo na ni.
*V nemocnici*
Sestřička hledala v peněžence doklady. Zjistila, že dívka na posteli se jmenuje Alex Pumpkinová a je jí 25 let. Sestřička dál hledala a našla něčí telefonní číslo. Zavolala na něj a ozval se mužský hlas.
"Haló?" ozvalo se v telefonu.
"Dobrý den. Můžu se zeptat, s kým mluvím?" zeptala se sestřička.
"Jsem Jack Richardson. Kdo volá?" ptal se Jack.
"Volám z nemocnice. Jistou Alex Pumpkinovou srazilo auto a já našla v její peněžence vaše číslo. Jste někdo z rodiny?" zeptala se sestřička.
"Jsem její snoubenec. Je to vážně? Bude v pořádku?" strachoval se Jack.
"Přijeďte radši sem. Tady vám to vysvětlím." řekla sestřička a položila telefon.
Jack na nic nečekal a vyrazil do nemocnice.
Ach Alex, co to zase vyvádíš? pomyslel si než nastoupil do auta.


Mezitím v nemocnici se Alex probudila.
Otevřela oči a pak je zase rychle zavřela. To nemocniční světlo je vždycky tak ostré.
"Zlato?" uslyšela hlas svého snoubence.
"Jacku." vydechla.
"Jak ti je?" ptal se Jack a sedl si do křesla u postele.
"Šíleně mě bolí hlava." řekla Alex.
"Hlavně že ti nic není." řekl Jack.
"Konec návštěvních hodin, pane." vletěla do dveří sestřička.
"Promiňte, nevíte, jak dlouho tu zůstanu?" zeptala se Alex sestřičky.
"Asi týden. A vy pane, pojďte." řekla sestřička.
"Jo a Jacku? Mohl bys zavolat do práce, že jsem v nemocnici, takže nemůžu do práce? Řekni, že chceš mluvit s Mattem Sandersem" poprosila Jacka Alex.
"Dobře. Tak ahoj." rozloučil se Jack a dal Alex pusu na čelo.
"Ahoj." řekla Alex.
Co tady budu ten týden dělat? pomyslela si Alex, ale nakonec ji přemohl spánek a usnula.

Prolog

1. srpna 2012 v 14:48 | Michelle Breathe |  Ztracená láska
Na pískovišti před velkým, bílým domem si hrály dvě děti. Jedno byla holčička a druhý chlapeček. Bylo jim 5 let a oba se měli moc rádi. Bydleli vedle sebe a jejich maminky se kamarádily. Vždy když jedna maminka přišla na návštěvu, tak s sebou vzala i svoje dítě. Děti utekly do pokoje a maminky si mohly povídat.
"Já tě mám moc rád." řekl malý chlapeček jménem Matt Sanders.
"Já tě mám taky moc ráda." řekla malá holčička jménem Alex Pumpkinová.
Ale na jak dlouho?