Rudolfus Wood

11. dubna 2012 v 19:51 | Michelle Breathe |  Jednorázovky
Ahoj, tahle jednorázovka vznikla, tak že se mi to zdálo jako sen. Dost mě to vyděsilo. Ono když je tma a vám vrže střecha tak to neni nic moc příjemnýho. A jestli to nepochopíte, tak věřte, že já to taky nepochopila. Navíc když jsem si z toho pamatovala jenom konec, takže jsem musela usilovně přemýšlet, abych si vzpomněla. Jinak jsem pár vět poupravila jinak než byli ve snu. Přeju příjemný čtení Usmívající se


Jako každý den jsem vyrazila do školy, ale zdálo se mi, že tentokrát bude ten den jiný než ostatní. Věděla jsem, že se něco stane, ale nevěděla jsem co. Neřešila jsem to. U školy na mě jako vždy čekaly kamarádky ze třídy. Společně jsme šly do třídy a tam se usadily v lavicích. Nudné hodiny jako vždy. Na příští hodinu jsem se ale opozdila, protože mě něco strašně táhlo do posledního patra naší školy. Když jsem tam vylezla (je to strašně moc schodů), tak jsem zašla do neopuštěnější místnosti ve škole. Do staré kanceláře jednoho učitele, který tu učil. Je to už hodně dlouhá doba, co zemřel. Říká se, že spáchal sebevraždu. Myslím, že jeho jméno začínalo na písmeno R. Z přemýšlení mě vytrhl chlad, který se najednou nahromadil v místnosti. Přímo přede mnou se zvlnil vzduch a v něm se začala rýsovat postava. Lekla jsem se a chtěla utéct, ale nemohla jsem se hnout. Uvnitř mě to křičelo, abych utekla, ale já se prostě nemohla vůbec pohnout. Po pěti minutách zírání se ta postava objevila zřetelně. Byla ke mně zády a něco hledala. V tu chvíli jsem se vzpamatovala a začala ječet. Postava se otočila a já zjistila, že je to muž. Očividně se mě taky lekl a zmizel. Chvíli jsem se rozhlížela, ale pak jsem se rozhodla, že půjdu zpátky na hodinu. Moje tušení bylo správně, že se po mě všichni sháněli. Všem jsem odpověděla, že jsem v pořádku, když se mě ptali, jestli mi nic není. Když se ujistili, že mi opravdu nic není (pitomci), tak se učitelka vrátila k vysvětlování něčeho, co mi nedávalo smysl. Zkřížila jsem si ruce na lavici a položila si hlavu. Zavřela jsem oči a nejspíš jsem usnula. Zdálo se mi něco, co nedávalo smysl:
Probudila jsem jakoby z transu a ocitla jsem se v nějaké třídě. Rozhlídla jsem se a to co jsem uviděla, mě zarazilo. U tabule se krčil na židli nějaký kluk a ten muž, co jsem ho viděla v té místnosti na něj něco řval. Za tu chvíli jsem si toho muže pořádně prohlédla. Byl vysoký a měl pleš. Vzadu měl pár vlasů, co mu zplihle viseli podél krku. Pořád měl na tváři nechutný úšklebek, takže vypadal hodně zle. Nechtěla bych se s ním potkat, kdybych byla někde sama. Všimla jsem si, že ten kluk začal brečet, tak ho ten muž poslal naštvaně sednout.
"Jmenuji se Rudolfus Wood. Jestli uslyším byť jed jediné slovo, o nějž byste nebyli požádání, tak vás vyhodím z této třídy a nepustím vás zpátky, dokud nezazvoní. Je to jasné?" řekl Rudolfus hlasem, který nepřipouštěl námitky. Páni, tak to je ten Rudolfus. Já myslela, že byl hodnější, aspoň podle mamčina vyprávění. V tu chvíli si mě všiml a zamířil ke mně. Já myslela, že mě nevidí.
"Ale, ale. Kohopak to tu máme. Vidím, co máš v sobě. Ty musíš znát pravdu. Musíš o mně vědět. V ředitelně jsou spisy o tom, co se mi ve skutečnosti stalo. Nespáchal jsem sebevraždu. Jestli si je nepřečteš, budeš mít problémy. Velké problémy!" řekl Rudolfus. Zatočilo to se mnou a já se probudila.

"Haló! Vrať se! Země volá!" křičely na mě kamarádky a třásly mnou. Řekla jsem jim, ať toho nechají, nebo se každou chvíli pozvracím. Odešly jsme na další hodinu. Pořád jsem přemýšlela o tom snu. Pokud to vůbec sen byl. Připadalo mi to spíš jako vzpomínka. Teď byla hodina češtiny. Vešly jsme do třídy a já se skoro zhroutila na svojí židli. Znova jsem si položila hlavu a viděla jsem kousky toho "snu". Otevřela jsem oči a podívala se na tabuli. Učitelka zrovna vykládala něco o Slovesech, když v tom se prudce otevřely dveře a v nich stál Rudolfus Wood v celé své nechutnosti a tím svým ošklivým úšklebkem na tváři. Když mě spatřil, zašklebil se ještě víc a řekl:
"Přece jsem říkal, že budeš mít velké problémy, když si ty spisy nepřečteš!"
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama